Dopis tatrovácké ragbyové rodině od Phila Hopkinse
Velmi mě mrzí, že Vás musím opustit kvůli rodinným záležitostem, což rovněž znamená, že se musím okamžitě vrátit do Sydney. Chci se omluvit, že jsem se před odjezdem nestihl se všemi potkat.
Doba, kterou jsem strávil na Tatře, pro mě byla velice výjimečná a měl jsem příležitost pracovat s úžasnými trenéry a mladšími i staršími hráči. Rád jsem přicházel na hřiště před tréninky mužů, sledoval jsem tréninky mládežnických týmů a sem tam jsem i asistoval. To, že máme spousty úžasných mladých hráčů, je zásluha klubových trenérů a rovněž deviza do budoucnosti. Velmi mě těšilo těsně spolupracovat se seniorským týmem a společně rozvíjet nový herní styl, který se vyznačuje útočným a napínavým ragby. Samozřejmě, že když se nedaří, můžeme být zklamáni, ale když jde vše tak jak má, je na hru radost pohledět.
Věřím, že tento styl hry a především naše obrana „Černá zeď“ nás, pokud to budeme důsledně dodržovat a věřit si, předurčují k výhře dalšího titulu v této sezóně. Do dnešního dne jsme na naší hře pracovali velmi tvrdě a očekávám, že takto nastavená laťka bude pokračovat i po zbytek sezóny. Věřím, že naši trenéři a lídři povedou tým tímto směrem. Zatímco budeme všechny ostatní týmy respektovat, neměli bychom se žádným z nich nechat zastrašit. Rozhodně mi v příštích měsících bude spolupráce s tatrováky chybět a zároveň chci všem poděkovat za jejich práci na hřišti a jejich přátelství a podporu mimo něj. Všechny Vás mám velice rád.
Rád bych také poděkoval vedení klubu za možnost pracovat na Tatře jako hlavní trenér, Romanovi a Filipovi za projevenou důvěru, a rovněž členům klubu a bývalým hráčům za vřelé přijetí mezi sebe. Užil jsem si spousty rozhovorů o životě, o ragby, anebo možná jen o ragbyovém životě?
Vždy budu pyšný na to, že jsem členem tatrovácké ragbyové rodiny.
Moc děkuji
Phil
