Ladislav Procházka (1955)
Dnes se podíváme na v pořadí třetího prezidenta Tatry Smíchov – Ladislava Procházku.
Láďa začal hrát ragby v roce 1969 za žáky. Do Tatry ho přivedl jeho kamarád Jirka Faltýn. Vždy hrál na postu útokové spojky. Reprezentoval v juniorském národním mužstvu do 19 let a v národním mužstvu do 23 let. V roce 1974 se zúčastnil juniorského mistrovství Evropy v Heidelbergu. Pro Tatru získal 537 bodů – dodnes je mezi desítkou nejvíce bodujících hráčů. Odehrál dohromady 163 utkání.
Dlouhou dobu se Láďa věnoval organizační činnosti. Byl sekretářem a mezi lety 1991 a 1993 prezidentem Tatry. Po ukončení činnosti ve výkonném výboru se věnoval trénování kadetů (mistři ČR 1996) a starších žáků s Jirkou Skočdopolem. Mezi lety 1992 a 1999 byl prezidentem České rugbyové unie.
Láďa je velký pamětník Tatry. Velká část knihy Všeho do času, Tatra na věky II. je založena na jeho vyprávění.
Jiří Olič: „Láďa byl malý postavou, ale velký výkonem. Dobrý kopáč. Několikrát nám zachránil svými kopy zápas.“
Dále vzpomíná Jaroslav Chvojka: „S Láďou se známe asi 47 let a je to můj nejlepší kamarád. Byli jsme si svědky na svatbách. Na té mé zorganizoval můj únos, a tam, myslím, poprvé ukázal své skvělé organizační schopnosti, které pak rozvinul na Tatře. Organizoval spoustu zahraničních zájezdů – do Anglie, Francie nebo do Itálie. Vše zajistil, my jsme jenom přišli a letěli.
Scházíme se neustále samozřejmě i mimo hřiště. Dříve to bylo pravidelně ještě s Frantou Maršíkem na mariáš. Který vlastně hrajeme doteď, ale musíme za ním přijet na venkov. Máme spolu dost stejné názory na život – samozřejmě první je ragby a Tatra, jen ve fotbale vede Slavia.
Láďa je vůdčí osobnost, v nejlepším slova smyslu. Zároveň je pro každou srandu – nikdy ji nezkazí a vlastně ji i vede. Zažili jsme a ještě určitě zažijeme spoustu legrace. Některé některé zážitky ale nepublikovatelné.“
Roman Rygl: „Láďa byl výborný hráč, odchovanec Tatry a juniorský reprezentant, který měl dlouhou dobu nejvíce bodů v prvoligových zápasech. Překonala ho až silná vítězná generace v pozdějších letech. Láďu si pamatuji jako výborného funkcionáře, jak na pozici prezidenta klubu, tak na pozici prezidenta České ragbyové unie a hlavně jako pravidelného fanouška a odborného pozorovatele hry i činnosti klubu. Jen škoda, že se přestěhoval mimo Prahu a jeho návštěvy tak trochu uvadají, ale věřím, že si cestu do klubu vždy najde.“
